Otec na služební cestě 0+

(Otac na sluzbenom putu), Emir Kusturica, JUG 1985, srbochorvatská verze / české titulky, 135 min

Druhý celovečerní film jugoslávského režiséra Emira Kusturici Otec na služební cestě definitivně získal autorovi, jenž ve svých dílech nezapře inspiraci českou novou vlnou, světové renomé zviditelněné Zlatou palmou v Cannes a nominací na Oscara. Kusturica zde scelil své osobité režisérské gesto se svými osudovými tématy, která z něj dělají autora jako by se neustále pohybujícího v kruhu. Kruhu emocí a vášní, lidství a ideologie, politiky a snu, které se slévají do jediného chaotického řádu světa. - Otec na služební cestě vypráví očima chlapce Malika (Moreno di Bartoli) příběh jedné rodiny postižené proměnou komunismu v Jugoslávii v roce 1948, kdy se Tito odklonil od Stalina a zemi zachvátily politické čistky, na které doplatila i řada komunistů. Jedním z nich byl Malikův otec Meša (Predrag-Miki Manojlović), který za nevinný komentář novinové karikatury skončí v lágru. - Film se řadí k té části Kusturicova díla, v němž se jeho autor stává svébytnou politicko-historickou pamětí jednoho národa. Pro balkánskou mentalitu ovlivněnou postojem \\"přeměnit trápení na radost\\" i pro vlastní Kusturicův pohled na svět je příznačné, že se oběť i její \\"kat\\" později sejdou u jednoho stolu na svatbě. Filmem, který je plný jemně absurdního humoru, tak prostupuje fatalistická životní filosofie, že každý má svou vinu, ale ne každý své odpuštění. Divák je příběhem provázen malým chlapcem, čímž se otevírá další pro Kusturicovu tvorbu klíčové téma - přechod mezi nevědomým dětstvím, které věci chápe jako poetická fakta bez souvislostí, a uvědomující si dospělostí. Rozpor dětského příběhu a skutečnosti je zdrojem pro film tolik příznačné melancholie a nostalgie. K ní přispívá i práce kameramana Vilko Filače, která filmový prostor tónuje do pastelových barev, i posmutněle optimistický hudební motiv hraný na harmoniku, který se celým snímkem proplétá. Otec na služební cestě je filmem zasvěcení, kterému se Kusturicovy (dětské) postavy vzpírají svojí touhou snít a létat (tak jako Alex a Elaine z Arizona Dream). I Malik se snaží dostat do oblak a během svého posledního \\"náměsíčného\\" cestování vystoupá proti všem zákonům přírody nad strom – a pak ještě výš. Jeho polotajemný, polovědoucí úsměv říká, že už pochopil, ale rozhodl se ještě chvíli snít. \\"Otec na služební cestě má možná ze všech Kusturovicových filmů nejvíce jemných odstínů a je nejzábavnější; je méně groteskní než Underground a pamětihodnější než Dům k pověšení.\\" Katherine Dieckmanová (upraveno z textu Jindřišky Bláhové)

Hodnocení a recenze

 

Chci odebírat newsletter

Kliknutím na tlačítko "Přihlásit se" souhlasím se zasíláním newsletteru na uvedenou emailovou adresu.

Ohodnoťte nový web