Imre Nagy, komunistický předseda vlády (1953 — 1955 a poté opět v roce 1956), se pro své odvážné postoje stal symbolem maďarského povstání, krvavě potlačeného sovětskou armádou. Se svou liberální vládou požadoval propojení státem řízené ekonomiky a sociálních výdobytků s politickou demokracií. Po porážce byl internován v rumunském Snagovu, poté uvězněn. Přes krutý nátlak nikdy neuznal Kádárovu dělnicko-rolnickou vládu. Po zinscenovaném procesu (1958) byl oběšen a anonymně pohřben. Klíčové etapy závěru jeho života jsou rekonstruovány střídáním dokumentárních záběrů a zinscenovaných pasáží, napovězených memoárovou knihou Nagyovy dcery Erzsébet. Film poukazuje i na širší souvislosti životopisně vymezeného dramatu, jehož historickou kontroverznost vystihují i Nagyovi životopisci Miklós Molnár a Laszló Szabó větou: „Byl-li jeho život otazníkem, jeho smrt byla odpovědí.“ (zdroj: Katalog 40.MFF Karlovy Vary)
