Esquilache 0+

Josefina Molina, E 1989, španělsky s anglickými a českými titulky, 101 min
Esquilache

Čestný Goya: Josefina Molina za režii

Markýz Gregorio Leopoldo Esquilache byl státníkem italského původu, který působil v bourbonském Španělsku 18. století. Patřil do skupiny ministrů prosazujících reformní politiku. A právě Esquilacheho opatření zosobňovala vládní snahy o otevření hranic vnějšímu vlivu. Toto historické drama se zaměřuje na rok 1766, kdy v Madridu vypuklo povstání proti zaváděným opatřením, jenž se následně jako vlna šířilo celým poloostrovem.

Snímek sleduje Esquilacheho při příjezdu do jeho rezidence, která byla vyrabována během nepokojů. Rozhodne se odjet do královského paláce a během této cesty vzpomíná na události, které ho dovedly až do této situace, na své spolupracovníky a protivníky.

Před diváky tak vyvstává dobová atmosféra španělského královského dvora i tehdejší společnosti. Snímek ukazuje, jak dobré úmysly reformátorů narážely na nechuť šlechty opustit výhodná úřednická místa a na jednoduchý pohled lidu, kterému jako roznětka stačil zákaz nosit třírohé klobouky…

Výpravné kostýmní historické drama je zástupcem tradičně velmi úspěšných filmů, které byly oblíbené již v období němého filmu. Ani zde ale nechybí motiv milostné zápletky, která politickým rozhodnutím dodává lidský rozměr.

 

Leopoldo de Gregorio, marqués de Esquilache, fue un ministro reformista en la España borbónica del XVIII. De origen italiano, defendió la apertura de las fronteras españolas a la influencia exterior. Este drama histórico describe el motín de Esquilache, una revuelta contra el marqués que tuvo lugar en Madrid en 1766 y no tardó en extenderse por la Península.

Al llegar a su residencia, saqueada durante los disturbios, el marqués de Esquilache decide dirigirse al Palacio Real. Durante el viaje recuerda a sus compañeros, sus rivales y los acontecimientos del pasado.

La película refleja el ambiente en la corte y la sociedad española de aquel entonces. Describe también cómo las buenas intenciones de los reformistas chocaban con la desgana de la nobleza a la hora de renunciar a sus privilegios y con la ingenuidad del pueblo.

Este tipo de películas épicas –dramas históricos con elaborado vestuario– suelen tener mucho éxito y fueron populares ya en la época del cine mudo. Además, la película no carece de una historia de amor, que hace comprensibles las decisiones políticas.

Hodnocení a recenze

 

Chci odebírat newsletter

Kliknutím na tlačítko "Přihlásit se" souhlasím se zasíláním newsletteru na uvedenou emailovou adresu.

Ohodnoťte nový web